Poslední bitva dobojována

02.10.2012 15:24

 

   V pátek ve čtyři hodiny vyjíždím ze Slanýho z celé naší party tentokráte jen já. U Klášterce nad Ohří stojí u silnice místní krásná děvčata, kterým je úplně jedno, že je pátek a začíná víkend a makají až do roztrhání těla. Kdyby věděly, že mám akorát na startovný, ani by na mě snad nezamávaly. A vůbec, mám sebou manželku a peníze musím odevzdat né jim, ale řediteli závodu Vláďovi Krejčímu. Po příjezdu na Hradiště zjišťuju, že jsem tady moc brzo a ještě tady není stánek s občerstvením. Naštěstí se za chvilku objevuje Zahrádkovic Avie a tak netrpělivě čekáme na nějaké to pivo. Pomalu se už taky sjíždí to tvrdé jádro Krušnohorského poháru, které se schází vždy v pátek večer před závodem. Konečně jsem si taky potykal s Alenkou Zahrádkovic, která vládne pojízdnému občerstvení. A že jí to holce moc slušelo. Tričko a brýle ve fialové barvě krásně ladily se žlutou barvou jejich Avie. V depu je výborná atmosféra. Co výborná, úžasná. Hoří táborák, Luděk Bursa hraje na kytaru, všichni zpíváme a občas usrkneme nějaký ten obveselovací nápoj. Kolem půlnoci to rozpouštíme a jdeme spát ať jsme ráno fit.

čekání na svoz

 

   Je tu ráno. Na našeho Sprintera buší Honza Brabec abychom vstávali. Čekáme na Davida Klusta a jeho početnej doprovod, který jezdí někde po republice a hledá Hradiště. Podle zákulisních informací byl až u Maďarskejch hranic. Nakonec ale na poslední chvilku přijíždí a všechno stíhá. Škodovku mám na tento závod v nových válečných barvách, který mají psychologicky zapůsobit na Sváťu Baďuru. Bohužel nezapůsobily vůbec. Sváťa nejen, že se nelekl mého válečného zbarvení, ale asi se ho ani nevšimnul. Ve všech třech jízdách se se mnou vůbec nemazlí a dává mi takovej vobklad, že se cejtím, jak malej Véna po vejprasku. Faktem je, že trať na Hradišti mi vůbec nesedí a vyrábím jednu chybu za druhou. Už i traťoví maršálové mi museli vzkázat, že to zelený je tráva a ne silnice. K mé spokojenosti zajíždím slušně snad jen první závodní jízdu. Ty zbylý dvě stály úplně za hovno a nemohl jsem se v nich vůbec srovnat. Závěr je asi takovej, že jsem utrpěl druhý místo, páč nás ve čtrnáctistovkovejch historicích víc ani nebylo a byl jsem moc rád, když jsem dojel do cíle třetí rundy.

Wutschka Team

 

   V šestnáctistovkových historicích nastupuje Pepa Bláha proti Honzovi Brabcovi s nově udělaným motorem na svém Golfu. Bohužel nedojíždí první tréninkovou jízdu. Jak se později zjistilo, přicpanej sací koš byl proti. Motor maže jen na malé otáčky. Pepa výletním tempem absolvuje celý závod, dojíždí si pro cenných patnáct bodů a tím pádem pro titul šampiona ve třídě H-1600.

startmaršál Milan Zahrádka

 

   Ve třídě E1 do 2000 jede David Klust se svým Daihatsu Charade turbo. Tentokráte se nedaří ani jemu. Jelikož stojí až na druhý straně Hradiště, moc se nevidíme a prohodíme pár slov jen při svozu. Špatný, špatný, komentuje Davidson. Výsledkem je pátý místo ve skupině.

David Klust

 

   Obrovská bitva se odehrává ve skupině E2/C volná mezi Luďkem a Honzou Bursovnic, kteří se střídají na rodinném Subaru. Všechny tři jízdy se honí o desetiny vteřiny a nedarují si ani metr tratě. Výsledný čas 4:14:11 Luděk a 4:14:84 Honza. Vítězství si tentokráte odváží tatínek.

   Je po vyhlášení. Tímto končí moje první sezona na kopci. Úžasná sezona, při které jsem poznal hodně výbornejch lidí a navázal spoustu přátelství. Nebudu tady jmenovat, páč bych na někoho mohl zapomenout a to bych nerad. Takže vy VŠICHNI co stojíte s praporkem na trati, VY co organizujete tenhle výbornej seriál, nebo VY co sedíte v závodním autě, jsem rád, že jsem Vás poznal.

Libor 

fotogalerie zde