Krásná Telnice
V pátek od rána svážíme vleky, abychom dopravili naše auta do Telnice. Nezbývá mi nic jinýho, než rozbít prasátko a jít koupit vlastní, protože půjčovat si je donekonečna nejde. Do depa přijíždíme kolem sedmé hodiny a už je tu skoro plno. Safeťák Martin nám ale drží místo, za což jsme mu neskonale vděčni, ikdyž ráno zjišťujeme, že ho měl od čtvrtka rezervovaný Jirka Mutl, čímž se mu ještě jednou omlouvám, protože jsme to nevěděli. Přibíhá Milan Zahrádka ml., že prý se mě už nemohl dočkat a celý týden na mě myslel. Tak velcí jsme už kamarádi. Milane, mně se po tobě taky stýskalo. Zahrádkovic mi stejně moc potěšili, páč jsem od nich dostal k narozeninám lahvinku s etiketou "Břížďalovka". Tak to mě fakt dostalo. Večer se krásně bavíme, protože to tvrdý jádro krušnohoru, co jezdí v pátek, si má pořád co říct a to je na tom to pěkný, na to se těším.
To nám to ale sluší, to jsme hezký klucí.
V sobotu ráno přijíždějí ještě kluci Šináglovic, kteří tímto mají premiéru na kopci. Máme tu tedy celkem čtyři auta. Je zataženo a každou chvilku hrozí déšť, který taky přichází. Trať je mokrá, ale není to tak hrozný. Tréninkové jízdy se odjíždí bez jediného problému, ikdyž trošičku to klouže. Rychle přicházím na to, že nemůžu dohonit Přému Šebka, kterýmu Vašek Bína nepostavil motor do škodovky, ale snad do nějakýho Messeršmita. No nedá se nic dělat, snažím se alespoň aby mi moc neujel, ale je to těžká písemka. Slušně se drží i Marek Šinágl, kterej jede úplně poprvý se svojí Škodou 120S. Pořadí na konci je Šebek - Břížďala - Šinágl.
To obrovská bitva se rozehrává ve skupině ST-1400. O druhé místo se tu neskutečně pere Libor Břížďala mladší na Favoritu a Zděnda Veselý na Citroenu Saxo. Jedou všechny tři jízdy tak vyrovnaně, že na konci závodu se neví kdo je vlastně druhej a kdo třetí a musíme počkat na oficiální výsledky časomíry. A to i přesto, že naše Ája se zhostila funkce týmového manažera na jedničku a všichni známe svoje časy hned po dojezdu do cíle. Vždyť si na to pořídila zvláštní sešit. Nakonec je pořadí Petr Šrámek na Hondě Civic - Zdeněk Veselý s Citroenem Saxo - Libor Břížďala ml. na Škodě Favorit a čtvrtý Marek Urbanec jedoucí na Alfa Romeo.
Ve skupině H-1600 jede Honza Brabec na svém VW Golf I. Ve druhé jízdě zanechává Honza na telnických svodidlech svoji nesmazatelnou červenou stopu s nápisem "byl jsem tady". Škody nejsou tak hrozný, trochu přední blatník, nárazník a blinkr. Tentokráte jede ve skupině sám, ale na neděli mu slibuje boj jeho odvěký rival Pepík Bláha.
Smůlu mají kluci Bursovic, kterým na jejich Subaru vyletěl simerink na servořízení, takže dolů jedou na odtahovce. To byl Milan Zahrádka zase rád, že má rito a bude výdělek. Akorát byl prý zklamanej, že nejede pro mě. Bursáci ale zvládají opravu jejich Imprézy hodně rychle. Jednak na to byli tři, protože nejmenší Honzík Bursovic to tam výtečně dirigoval a jednak proto, že já jsem je morálně podporoval od stánku s občerstvením.
Úžasný starty, ale i samotný jízdy předvádí Věra Filipová na svém Lanceru. Taky už má u nás ve Slaným přezdívku "létající Věrka" a všichni jí moc přejeme, aby to už jednou vyhrála absolutně a tomu Vláďovi to nandala. Až se to stane, tak bouchnu šampáňo. Sobotní závodní den je u konce. Posedáváme u pivka a vyprávějí se vtipy. Samozřejmě si žádný nepamatuju. Po devátý hodině taktně ustupuju od stánku a jdu spát.
Létající Věrka
V neděli nás probouzí sluníčko, což je super. Hned pádím na polívku. Zahrádkovic ukuchtili dršťkovou a tu mám moc rád. Ráno přijíždí další člen slánského klanu a to Honza Brabec mladší. Konečně se objevuje i dlouho očekávaný Pepík Bláha. Tím pádem skupina Historici do 1600 kubíků dostává ten správný náboj, páč jedou ve složení Pepík Bláha, Honza Brabec a Honza Brabec ml. Klucí razí heslo "mnoho Brabců = Bláhova smrt". Pepík ale slibuje, že se nedá. Třetí jízdou rozehrává Pepa Bláha vabank. Bohužel to ale nestačilo na Honzu Brabce mladšího, ikdyž podle Pepíkových slov by se mezi svodidla a jeho Golfa nevešla v zatáčkách žiletka. Třetí dojíždí Honza starší. Přijde mi, že má z předešlého dne trochu brzdu a nemůže se z toho oklepat. Ale říkám mu, nic si z toho nedělej dědku a jeď! Já přesně vím o čem mluvím, protože jsem v této věci povolanej.
Pepík Bláha, soupeř a kamarád
Na suché trati zrychlil i náš Libor. Sice se před Zděndu Veselýho nedostal, ale předvedl pěknej výkon a o jedno místo si v neděli polepšil.
No a já. Já zrychlil taky, ale zrychlil i Přéma Šebek a to rapidně. Nemůžu ho dohonit. Přesto jsem spokojenej. Mám auto celý a to je u mě důležitý.
Na závěr musím pochválit všechny pořadatele, kteří oba dva dny zvládli na jedničku. Líbí se mi malej safeťák Vlasta Strnad, který plní svoji funkci jak má. A myslím si, že jednou zdědí Verunku od Martina, kterej bude mít kvalitního nástupce. Tímto končím moje vyprávění a zvu všechny na další díl Krušnohorského poháru na trati Petlery - Měděnec, který se pojede 25. května.
Náš "slavný" tým