Bitva na Dlouhé louce

20.05.2012 12:10

 

   Ráno v 5:30 odjíždíme ze Slaného v plné síle směr Dlouhá louka ke třetímu dějství s názvem Krušnohorský pohár. Já s Oldou a s Petrem jsme již staří mazáci, ale premiéru na kopci zažívají David Klust se svým Daihatsu Charade 1.0 Turbo, Honzík alias Gejza se Škodou 120L a Jirka Fryje přezdívaný Barbucha taky se škodovkou. Když už jsem u toho Jirky, musím uznat, že jeho příprava byla profesionální. Jirka je oblíknutej jako kdyby právě vypadnul z reklamního plakátu firmy Speedpro. Nová přilba, rukavice, kukla, boty a ta nádherná kombinéza, té se ta moje ze slánského Balmatu nemůže vůbec rovnat. Až jednou budu mít nějaký zbytečný peníze, tak si jí pořídím taky. Přijíždíme na Dlouhou louku a vidím, že je zle. Ještě ani nezačal závod a z Honzíkový škodovky lítá voda. To nám to pěkně začíná. Rychle se soukáme pod auto a zjišťujeme, že kontakty čidla ventilátoru chladiče jsou úplně zoxidované. Propojuju dráty natvrdo a k naší velké radosti se ventilátor rozbíhá. Olda s Jirkou vyndavají z Punta židličky a koukají na mě. Hlášky typu jako že, kdybychom se v tý dílně celý týden neflákali a že 50% úspěchu začíná už tam s ledovým klidem přecházím a dělám, že je neslyším.

pohodička v podání Oldy a Jirky

 

   Přicházejí na řadu dvě tréninkové jízdy. Všichni zjišťujeme, že to nebude žádná sranda. Čtyřapůl kilometrový kopec je ve spodní části samá zatáčka. Pět vracáků projíždí každý jak jen to nejlépe umí. Po vyjetí z této technicky náročné, ale krásné pasáže jedeme dost rychlým kvapíkem do vesnice, kde u kostela je další náročná dvojitá zatáčka, takzvané esíčko a táhlou zatáčkou do kopce jsme v cíli. Davida zlobí Daihatsu. Několikrát mu vypadla hadice od turba a taky mu nesepnul větrák od chladiče. Ale jak jsme se všichni shodli, má kolem sebe obětavý tým mechaniků a kluci se snaží vše odstranit. Výborně zvládá obě tréninkový jízdy i Honzík. Jede rozumně a se škodovkou už taky není problém.

Historic Team Slaný

 

   Stojíme na startu první závodní jízdy. Já, Petr, Honza a Jirka ve skupině H do 1400, Olda skupina ST od 2000 a David ve skupině E1 od 2000. Honzík má špatnej start, ale celou jízdu bojuje, takže ztrátu dohání. Druhá jízda mu vychází perfektně a zajíždí svůj nejrychlejší čas 4:23:43, který ho posílá na třetí místo ve skupině a svůj první závod na kopci končí na bedně. Jirka končí čtvrtej ve skupině. Jeho škodovka nemá takový výkon a hlavně sériový podvozek není moc na závodění. Jirka je ale obrovský optimista a neodradilo ho to. Já s Petrem opět bojuju o vítězství ve skupině H do 1400. První dvě jízdy vítězím. Ve třetí jízdě nevím kde se courám, asi jedu jako někde na výletě a Petr mi to vrací. Jede mnohem rychleji. Jede tak rychle, že si třetí jízdou bere vítězství v naší skupině. Můj výsledný čas všech třech jízd je 7:48:75. Petrův čas je 7:48:23. Pět desetin vteřiny mě odsouvá na druhé místo a už si připadám jako korunní princ – věčně druhej. Oldu zlobí turbo na jeho Fiatu, bojuje a končí na 5. místě ve své skupině ST nad 2000. David nemá své Daihatsu ještě úplně vypiplaný a přes veškeré trable končí taktéž na 5. místě ve skupině E1 nad 2000.

Já, Petr a Gejzik na bedně

 

   Všichni jsme spokojení a odjíždíme z Dlouhý Louky v pořádku. Nikdo z nás neměl žádnou kolizi a už se těšíme na další závod v Krušnohorském poháru na trati Petlery – Měděnec. Krušnohorský pohár se nám líbí s každým závodem čím dál tím více.

Libor

fotogalerie zde.